Kurátorka: Tea Záchová
Ve své nové sólové výstavě Puklina se Lucie Svoboda Mičiková obrací k zemi – doslova i obrazně. Sleduje její vysychání, lámání a pukání jako obraz nejen ekologického, ale i vnitřního napětí. Zároveň jde o čistě estetickou inspiraci. Puklina zde není jen stopou zániku, ale především místem proměny – prahovou zónou, kde se destrukce stává příležitostí. V prasklině se totiž může objevit mnoho nového: voda, žár, kořeny, nebo hlas, který byl dlouho pohřben.