Karel Kupka
Karel Kupka se sice narodil v Postupicích u Benešova, přesto se považuje za Jihočecha „každým coulem“. Do tohoto kraje stříbrných rybníků a voňavých lesů přijel poprvé se svým otcem - akademickým malířem a mistrem akvarelu - Karlem Kupkou v roce 1939, kdy mu bylo sedm let.
Karel Kupka - „táta“ - se narodil 4. července 1905 v Manětíně na Plzeňsku. Jeho otec Fratišek byl soudním úředníkem a malířským samoukem. Chtěl, aby jeho syn měl zajištěnou existenci, a proto ho dal na studium učitelství. Když však zemřel, čtrnáctiletý Karel ze školy odešel a rozhodl se pro uměleckou cestu, která nebyla jednoduchá a vyžadovala oběti. Jeho učitelem malířství byl Alois Kalvoda, který Karla podporoval v zájmu o krajinu a její realistické ztvárnění. Vůbec první ateliér si Karel Kupka starší zařídil v Praze na Smíchově, ale bydlení v hlavním městě bylo finančně náročné, proto se přestěhoval se svou ženou Annou do jejího rodiště, Postupic na Benešovsu. V roce 1946 se odstěhoval i s rodinou do Teplic, do jižních Čech se ale každé léto vracel. Nejdříve maloval krajiny a zátiší olejovými barvami, později se věnoval pro něj typickému akvarelu. Jeho obrazy zachycují krásu krajiny od severních Čech, Českého středohoří, jižních Čech, které tolik miloval, až po horské kopce Šumavy. Některé z jeho obrazů z mají nenahraditelnou hodnotu, protože po likvidaci značné části historického jádra města neexistuje žádná dokumentace. „Otec byl výborný výtvarník, ale i člověk. Byl osobností, člověkem nejvyšších kvalit.“ Mistr Karel Kupka zemřel 25. dubna 1971 a je pochován v Kestřanech - šest kilometrů od Písku - kde uvízl kus jeho umělecké duše.
Toho, že jablko nepadá daleko od stromu, je víc než důkazem Karel Kupka mladší. Vystudoval pedagogickou fakultu v Praze a dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V mládí se věnoval hře na housle a cella. Musel se však rozhodnout pro hudbu nebo malířství. A výtvarné umění vyhrálo. Ze začátku převládaly portréty, později ho zaujaly krajiny, zátiší a kytice. Pro jeho osobitý styl jsou příznačné oleje, akvarely i kresby. Ilustroval i dvě knihy pro děti, které napsal PaedDr. Petr Novák - Lesní školka a Samá voda. Pomalu se chystá i další knížka - Louka. Karel Kupka je žákem profesora Karla Lidického a profesora Cyrila Boudy. Ve Starých Kestřanech se seznámil se svérázným umělcem Aloisem Moravcem, se kterým pět let maloval v plenéru. Často maloval i s národním umělcem Vincencem Benešem, který často pobýval v Písku.
Kupkova pedagogická činnost na severu Čech se soustředila hlavně na založení výtvarného oboru Lidové školy umění v Ústí nad Labem, která byla první v celém Severočeském kraji a která stále úspěšně pokračuje. Léta vyučoval i na Vysoké pedagogické škole v Ústí.
V roce 1971 si Karel Kupka koupil ve Slaníku - osm kilometrů od Kestřan - na břehu řeky Otavy - bývalou přívoznickou chalupu, která je podle jeho slov „nejkrásnějším místem na světě“. A to procestoval Rakousko, kde má ve Feldkirchenu u svého přítele ateliér a galerii, zmapoval Německo, bývalou Jugoslávii, Holandsko, Kalifornii i Norsko. Z každé takové cesty má alba plná fotografií a kreseb. Nejšťastnější je ale na Slaníku. Ve svých 70 letech tento malíř denně vstává ve čtyři hodiny ráno a za svitu měsíčku si dopřává - až do „zámrzu“ - koupel v Otavě. Po takovém osvěžení si vychutná půl litru horké kávy a vyřizuje korespondenci. Jeho malované dopisy zahřejí u srdce všechny, kdo je dostávají.
Jeho žena Jaroslava Kupková se úspěšně věnuje výtvarné tvorbě.
dle článku: Kouzlo jihočeských krajin na obrazech Karla Kupky
Jihočeské listy, Jana Vařečková
Karel Kupka - „táta“ - se narodil 4. července 1905 v Manětíně na Plzeňsku. Jeho otec Fratišek byl soudním úředníkem a malířským samoukem. Chtěl, aby jeho syn měl zajištěnou existenci, a proto ho dal na studium učitelství. Když však zemřel, čtrnáctiletý Karel ze školy odešel a rozhodl se pro uměleckou cestu, která nebyla jednoduchá a vyžadovala oběti. Jeho učitelem malířství byl Alois Kalvoda, který Karla podporoval v zájmu o krajinu a její realistické ztvárnění. Vůbec první ateliér si Karel Kupka starší zařídil v Praze na Smíchově, ale bydlení v hlavním městě bylo finančně náročné, proto se přestěhoval se svou ženou Annou do jejího rodiště, Postupic na Benešovsu. V roce 1946 se odstěhoval i s rodinou do Teplic, do jižních Čech se ale každé léto vracel. Nejdříve maloval krajiny a zátiší olejovými barvami, později se věnoval pro něj typickému akvarelu. Jeho obrazy zachycují krásu krajiny od severních Čech, Českého středohoří, jižních Čech, které tolik miloval, až po horské kopce Šumavy. Některé z jeho obrazů z mají nenahraditelnou hodnotu, protože po likvidaci značné části historického jádra města neexistuje žádná dokumentace. „Otec byl výborný výtvarník, ale i člověk. Byl osobností, člověkem nejvyšších kvalit.“ Mistr Karel Kupka zemřel 25. dubna 1971 a je pochován v Kestřanech - šest kilometrů od Písku - kde uvízl kus jeho umělecké duše.
Toho, že jablko nepadá daleko od stromu, je víc než důkazem Karel Kupka mladší. Vystudoval pedagogickou fakultu v Praze a dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V mládí se věnoval hře na housle a cella. Musel se však rozhodnout pro hudbu nebo malířství. A výtvarné umění vyhrálo. Ze začátku převládaly portréty, později ho zaujaly krajiny, zátiší a kytice. Pro jeho osobitý styl jsou příznačné oleje, akvarely i kresby. Ilustroval i dvě knihy pro děti, které napsal PaedDr. Petr Novák - Lesní školka a Samá voda. Pomalu se chystá i další knížka - Louka. Karel Kupka je žákem profesora Karla Lidického a profesora Cyrila Boudy. Ve Starých Kestřanech se seznámil se svérázným umělcem Aloisem Moravcem, se kterým pět let maloval v plenéru. Často maloval i s národním umělcem Vincencem Benešem, který často pobýval v Písku.
Kupkova pedagogická činnost na severu Čech se soustředila hlavně na založení výtvarného oboru Lidové školy umění v Ústí nad Labem, která byla první v celém Severočeském kraji a která stále úspěšně pokračuje. Léta vyučoval i na Vysoké pedagogické škole v Ústí.
V roce 1971 si Karel Kupka koupil ve Slaníku - osm kilometrů od Kestřan - na břehu řeky Otavy - bývalou přívoznickou chalupu, která je podle jeho slov „nejkrásnějším místem na světě“. A to procestoval Rakousko, kde má ve Feldkirchenu u svého přítele ateliér a galerii, zmapoval Německo, bývalou Jugoslávii, Holandsko, Kalifornii i Norsko. Z každé takové cesty má alba plná fotografií a kreseb. Nejšťastnější je ale na Slaníku. Ve svých 70 letech tento malíř denně vstává ve čtyři hodiny ráno a za svitu měsíčku si dopřává - až do „zámrzu“ - koupel v Otavě. Po takovém osvěžení si vychutná půl litru horké kávy a vyřizuje korespondenci. Jeho malované dopisy zahřejí u srdce všechny, kdo je dostávají.
Jeho žena Jaroslava Kupková se úspěšně věnuje výtvarné tvorbě.
dle článku: Kouzlo jihočeských krajin na obrazech Karla Kupky
Jihočeské listy, Jana Vařečková
Slaník
Životopis
Fotografie
Informace o subjektu
Kontaktní informace
| Telefon: | Karel Kupka |
| Telefon: | +420 383 334 038 |
| Mobil: | +420 607 217 529 |
| E-mail: | senior@atelier-kupka.cz |
| Webové stránky: | http://www.atelier-kupka.cz |
| Poznámka: | malíř |
Adresa
Slaník 16Slaník 386 01
Okres: Strakonice