Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích – SKLO MNOHA BAREV

Organizátor: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
Místo konání: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
Datum: Od: 21.09.2016 09:00
Do: 30.09.2017 17:30
Žánr: Výtvarné umění | výstava
Město: České Budějovice
Okres: České Budějovice
Kraj: Jihočeský kraj

Popis akce



Výstava nabídne vývoj sklářské výroby barevného skla, které přišlo do obliby po slavné epoše českého barokního křišťálu.

Výstava prezentuje na více než 130 exponátech výtvarný vývoj české sklářské produkce 19. století. Veřejnosti zde budou představena převážně díla pocházející  z nejvýznamnějších jihočeských skláren. Návštěvníci však budou moci shlédnout například i vybrané exponáty hraběcí harrachovské sklárny v Novém Světě. Hlavní koncepci výstavy, kterou mohli návštěvníci shlédnout v mírně modifikované podobě i v Praze, vytvořila naše přední  znalkyně skla, Duňa Panenková.
Výstava Sklo mnoha barev ukáže to nejlepší z bohaté sbírky Jihočeského muzea. Aby byla atmosféra 19. století úplná, bude výstavní sál obohacen i o dobové obrazy a drobný kabinetní nábytek.

Po slavné epoše českého barokního křišťálu, který oslnil celý tehdejší svět, přišlo do obliby barevné sklo. Sklářští technologové 19. století se snažili této módě vyhovět a ve svých laboratořích dělali řadu pokusů, jejichž výsledkem byly opakní i transparentní skloviny mnoha barev. V první třetině století si oblibu lidí získaly barvy napodobující polodrahokamy, poté se vrátil zájem o jiskrná skla.

Hrabě Georg August Buquoy, přírodovědec a provozovatel skláren na svém novohradském panství v jižních Čechách, objevil zcela neprůhledné černé sklo, jež nazval hyalit. Znovuobjevil a vylepšil červený hyalit, sklo barvy pečetního vosku. Vynalezl tak zvané agatiny – achátové sklo probarvené ve hmotě při tavbě.

Druhou vynikající osobností, která přispěla k novým vynálezům v oboru malířských technik, byl Bedřich Egermann z Boru u České Lípy (Nový Bor). Objevil žlutou a červenou lazuru a dal tak zušlechťovatelům skla do rukou nástroj, který se používá dodnes. Štětcem nanesená lazura na nehomogenně utavené sklo vytvoří efekt, který nazval lithyalin.

VÁZA V MONTÁŽI 60. léta 19. století Lenora, Meyrovi synovci V. Králik a J. Taschek nebo Annín, sklárna Josefa Eduarda Schmida Celek v. 41,5 cm, sklo 32,5 cm Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Z 194/86 Čiré sklo podjímané rubínem a vrstvené bílým emailem. Brus. Malba zlatem a barevnými emaily. Montáž z pozlaceného mosazného drátu.

Velkou novinkou se stalo vrstvení různých barev a následné probrušování jednotlivých vrstev. Nejúspěšnější byly transparentní skloviny, ale ve čtyřicátých letech 19. století se staly módními i vrstvené opály. Nejzářivější sklo se vedle buquoyských hutí tavilo v Adolfově u Vimperku, u huťmistra Meyra na panství Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a v hraběcí harrachovské sklárně v Novém Světě v Krkonoších. Ta vynikala také bezkonkurenčně nejlepšími brusírnami. Brus i řezbu po celou dobu 19. století doprovázela malba. Objevovaly se pestré květy, zelené úponky listů vinné révy, barevné vážky, ptáci a mnoho dalších motivů z přírody, kterou zmiňované století zase jednou objevilo. Všem výrazným odstínům bohaté sklářské palety ale vévodilo zlato a stříbro. Lesk těchto kovů dodával barevnému sklu noblesu, eleganci a řád.

Fotografie

Vyhledávání v databázi







Vyhledávání v kalendáři









TOPlist